CO BYSTE MĚLI VĚDĚT

CO SI MUSÍTE UVĚDOMIT DŘÍVE, NEŽ SI JACK RUSSELLA POŘÍDÍTE

Jack Russell teriér vypadá jako roztomiloučký malý pejsek z reklamy, nebo pro většinu lidí "Majlo" z filmu Maska. Ale někteří lidé si neuvědomují, jakou povahu mají tito psi doopravdy.
POVAHA

V první řadě, jak už ze jména vyplývá, je to teriér a nikdy se v něm nezapře. "Raslíci", pokud je mohu takto zjednodušeně nazývat (a protože se ani povaha Parson Russell teriérů neliší), jsou velmi veselí a hraví pejskové. To může někoho vést k závěru, že když se mi bude chtít, pejsek si bude hrát, když ne, lehne si na pelíšek, vedle mě a budeme sledovat telku, když venku stejně prší. Skutečnost je malinko jiná, raslíci jsou velmi hyperaktivní, proto jsou pro každou srandu, ale ne jen, když zrovna chcete Vy. Sám se připomene, když se nudí, sedne si vedle Vám a začne si říkat o trochu pozornosti, pak donese oblíbenou hračku, abyste mu jí začal házet a taky se přetahovat. Procházky nejsou jen o tom, obejít baráček a honem domů do teplíčka, ale minimálně třikrát denně, dvakrát krátce, na vyvenčení a očuchání a jednou alespoň na hodinku aktivní činnosti, např. házet klacky, nebo jít na výlet - a klacky házet po cestě :-) O víkendu na půldenní i celodenní tůry.
Jackové bývají snášenliví k jiným psům a hraví, přesto jsou také hrdí teriéři a nenechají si vždy "skákat po hlavě", když se jim něco nelíbí, umějí se ozvat. Občas i při hře, když to nemyslí zle, vydávají děsivé zvuky a cení zubiska, jakoby se chtěli sežrat, ale myslí to jen jako, neublíží si, i když to leckdy vypadá děsivě. Jsou to psi zvyklí žít ve smečce, dříve bydleli v koňských stájích ve skupinách i po deseti. Není problém mít doma dva nebo víc těchto mazlíků. Častěji se snesou spíše dva psi - pokud je jeden od štěněte, fenky se perou více zostra a hrozí, že se pokousají do krve. Psi si to většinou vyřídí jednou, pokud vůbec, tím si ujasní postavení ve smečce a respektují se. Nevím, jak by na sebe reagovali dva dospělí jedinci, stejného pohlaví, když by měli bydlet v jedné domácnosti.
Je to plemeno velmi inteligentní i učenlivé. Snaží se svému pánovi udělat radost, proto jsou schopní i panáčkovat a dělat klaunské představení, pokud tím někoho pobaví. Proto si myslím, že jsou to skvělí agiliťáci a flyballisti (AGILITY - je psí sport, ve kterém běhá pes i psovod na čas "překážkovou dráhu", záleží na vzájemné souhře člověka a jeho psa, na rychlosti a přesnosti / FLYBALL ("flajbol" - je sport především pro pejsky, kteří milují míčky, jde totiž o to vyslat psa vpřed přes 4 skočky k boxu, na ten doskočí a tím odpálí tenisák, který musí v letu chytit a běžet zpět přes skočky. Běhá se štafeta, více psů v družstvu, samozřejmě také na rychlost).
HYPERAKTIVNÍ PLEMENO

Rozhodně bych toto plemeno nedoporučila starším lidem! Je nutné psovi věnovat veškerý svůj volný čas. Lidé v důchodu sice mají času hodně, ale tempo, které tento pejsek obnáší nemohou stíhat. I když je člověku například 60 let, je stále aktivní, chodí na tůry, jezdí na kole, pejska by bral sebou a zajistil mu dostatek pohybu, musí si uvědomit, že standardní věk, kterého se Jack Russell dožívá je 15 i více let, v 75 už mu stačit nebude. 15-ti letý Jack je na rozdíl od 75-ti letého člověka stále aktivní. Když si pořídíte ve vyšším věku toto plemeno, zajistěte mu, aby se o něj, až vy nebudete moct, starali třeba Vaše děti.
Z vlastní zkušenosti a to nejen mojí, doporučuji navštěvovat cvičiště. I když to není Váš první pejsek a již máte s výchovou zkušenosti, je to skvělý způsob jak se pes seznámí s jinými psy a naučí se správně reagovat. Při venčení není možné, aby byl stále na vodítku, i kdyby navíjecím. Tak jen podpoříte agresi a útočnost na okolní psy. Je lepší ho pouštět (pokud není dobře vycvičený tak samozřejmě ne u silnice) na volno, vyčerpá tak přebytek energie a nakonec bude i více zvladatelný a rád k Vám přiběhne na zavolání zpátky, hlavně když máte v kapse pamlsek za odměnu.

Vzhledem k jejich drobnému vzrůstu je můžete mít v bytě, ale jak jsem zdůraznila, potřebují víc jak hodinu venkovní aktivity každý den. Skvělé je mít baráček se zahrádkou, ale rozhodně bych je nedala do kotce! Výborné je mít psí dvířka, aby měli volný pohyb mezi běháním venku a odpočinkem v teple. Touží po Vaší blízkosti, vlezou Vám klidně do postele, záleží na každém, co mu dovolí. Pevnou výchovou bez vyjímek se pes naučí, kde má své místo a ani ho nenapadne vzdorovat. Když si štěně přivezete domů, rovnou si stanovte pravidla. Štěně bude brečet, ale jak ho vezmete pod deku, těžko ho to později odnaučíte.

POŘÍZENÍ DRUHÉHO PEJSKA

"Ve dvou se to lépe táhne", to je pravda.
Jak jsem již psala, Raslíci jsou smečkoví psi, ve větším počtu jsou šťastní. Každopádně není dobré si pořídit hned dva naráz. Výchova dvou štěňat je velmi náročná, zvlášť pokud je na ně člověk sám. Věnují pozornost jeden druhému a nevnímají Vaše snažení a zbytečné povely. Je to jako s dvojčátky, také se upnou jeden na druhého a mluvit začnou později, než jiné děti, spokojí se prostě sami se sebou. Lepší je nejprve jeden, aby si navykl na svého pána, začal se učit, komunikovat s člověkem a poslouchat. Aby si sám prošel socializací a pubertou. Teprve na roce a půl, dvou letech, kdy je pejsek pohlavně dospělý se může vybírat druhý. Ten se pak snadněji vše učí, povely okouká od svého staršího a vychovaného kamaráda, neučí se od něj tolika zlozvykům (štěňata vymýšlí lumpárny společně, zato vychovaný pes ví, že to dělat nesmí). Můžete už v klidu cvičit štěně, někdy společně a někdy odděleně, aby se nepletli. Nezapomeňte na toho prvního, aby nezačal žárlit, musíte jim věnovat stejně pozornosti, jinak bude brát štěně jako vetřelce, na kterého spadá všechna láska a péče.
Pokud se to podaří, budete mít doma skvělou dvojku, s nimi už se nikdy nebudete nudit. Nejen, že po Vás budou vyžadovat zábavu, také Vám uspořádají divadlo plné honiček, pošťuchování, okusování, takže asi puknete smíchy. Nadělají při hře dost rachotu, tak pozor na nervózní sousedy. Ve dvou se chovají jako smečka, takže pokud Vás první pejsek poslouchal téměř na slovo (je to přeci jen teriér, nečekejte předpisové chování třeba jako u Německého ovčáka, proto říkám téměř, nikdy není poslušnost 100%, pokud nejste zrovna na výcvikové louce) a druhý se rozběhne za nějakým cílem, poslušný pes ho bude chtít následovat. Je pak těžké volat oba, když je jedno ještě neposlušné štěně. Stane se třeba, že štěně vyběhne, zavoláte na ně, zastaví se a vrátí, ale v tu chvíli se rozběhne ten starší a těžko ho stihnete odvolat. Musíte hlídat a mluvit na oba naráz, tréninkem se to dá podchytit, ale záleží na tom, jak moc si pes věří a jak málo Vás respektuje, ba dokonce Vás ignoruje. Morálka již vychovaného psa se po příchodu štěněte sníží, začne zkoušet co mu projde a co si může dovolit.

Nepořídila bych si druhého Jack Russella, dokud nemám jistotu v tom prvním.